Nejdéle žijící organismy



Hmyzí samička jepice druhu Dolania americana žije ve stádiu dospělce maximálně 5 minut. Za tu dobu si musí stihnout najít partnera (partneři jsou ale v hledání také hodně aktivní) a naklást vajíčka. Jako larva žije tento druh po dobu asi jednoho roku.

Nejstarší známý pes se dožil věku 29 let, kočka 38 let, polární medvěd 42 let, kůň 62 let a slon 86 let. Mezi suchozemskými savci vede v žebříčku dlouhověkosti člověk.
Člověk - 122 let. Nejdélé žijícím člověkem byla Francouzka Jeanne Calment (1875–1997). Dožila se věku 122 let a 164 dní. Nejstarším mužem je Jiroemon Kimura z Japonska (1897–2013), který zemřel ve věku 116 let a 54 dnů. Průměrný věk člověka se díky dokonalejší zdravotní péči, lépe dostupné kvalitní stravě a celkově lepším životním podmínkám stále zvyšuje. Průměr ovlivňuje například i stupeň kriminality nebo skutečnost, že v dané zemi probíhá válečný konflikt.
 
Průmerný věk člověka
  >80
  77.5-80
  75-77.5
  72.5-75
  70-72.5
  67.5-70
  65-67.5
  60-65
  55-60
  50-55
  45-50
  40-45
  <40
Velryba grónská - 211 let. Velryba grónská ulovená během velrybářské výpravy v okolí Aljašky roku 2007 měla v těle zarostlou špičku harpuny vyrobenou na konci 19. století. Její věk byl poté radio-karbonou analyzou určen na 211 let, címž se stala nejdéle žijícím dosud známým savcem. Soudí se, že absence přirozených nepřátel umožnila velrybě rozvíjet přírodní mechanismy potlačující negativní projevy stárnutí organismu. Například rakovina se u velryb vyskytuje velmi zřídka.
 
Nejdéle žijící organismy: Velryba grónská - 211 let
Želva obrovská - 255 let. Velká suchozemská želva, volně nyní žije na Seychelských ostrovech (kolem 100 tisíc jedinců) a na ostrově Zanzibar. Vyhledává suchá a skalnatá místa. Většinou se dožívá až 160 let. Rekord drží želví samec Adwaita, který se narodil na atolu Aldabra na Seychelských ostrovech údajně krátce po r. 1700. Byl zde chycen a žil poté u britského generála Roberta Clive jako domácí zvíře. Roku 1875 byl darován zoologické zahradě v indické Kalkatě, kde zemřel 22.3.2006, snad ve věku 255 let. Věk zatím nebyl potvrzen přesným měřením (např. analyzou krunýře). Potvrzeným rekordmanem zapsaným v Guinessově knize rekordů je Tu'i Malila, samec želvy, který zemřel roku 1965 ve věku 189 let. V současnosti (r.2017) je nejstarší známou žijící želvou Jonathan, kterému je pravděpodobně 183 let. Žije na pozemku guvernéra ostrova Sv. Heleny.
foto: Wikipedia, autor neznámý, želva Jonathan kolem roku 1900
Nejdéle žijící organismy: Želva obrovská - 255 let
Žralok grónský - kolem 400 let. Nejnovější výzkumy ukazují, že žralok grónský je nejdéle žijícím dosud známým obratlovcem. Protože je jeho maso jedovaté, nestává se kořistí ostatních. Roste pomalu, asi 1cm za rok a předpokládá se, že dosahuje pohlavní zralosti kolem 150 roku života. Vyskytuje se ve vodách Severního ledového oceánu a v severním Atlantiku, především kolem Grónska a Islandu. Běžně má 3 až 4 metry na délku, jsou ale známí i 6 metroví jedinci. Vědci z univerzity v Copenhagenu analyzovali 28 žraloků získaných během let (mnoho z nich uvízlo v rybářských sítích jako nechtěné úlovky) a určili věk nejstaršího z nich (5 metrů dlouhé samice) na 392 let plus minus 120 let. Vědci uvádějí, že střední hodnota - 392 let - je nejpravděpodobnější.
 
Nejdéle žijící organismy: Žralok grónský - kolem 400 let
Arktika islandská (Arctica islandica) - 507 let. Mořský mlž žije v chladných severních mořích. Larvy i dospělci se živí planktonem, dospělí jedinci žijí zahrabáni na dně a filtrují potravu z mořské vody. Lastura je černě zbarvená a oválného tvaru, dosahuje výšky do 5 centimetrů a průměru do 13 centimetrů. V okolí Islandu se tito živočichové dožívají v průměru více než 300 let, ve vodách Severní Ameriky, které nejsou tak bohaté na potravu, kolem 250 let. Druh je pro své chutné maso předmětem rozsáhlého komerčního sběru, Organizace pro výživu a zemědělství uvádí za rok 2014 celosvětovou produkci 117 474 tun (na konci 20. století to bylo až přes 180 tisíc tun) - zdroj Vikipedie. V roce 2006 byl u pobřeží Islandu nalezen jedinec, jehož stáří určili vědci po sečtení rýh na lastuře, které každoročně přirůstají, na 507 let. Dostal jméno Ming podle čínské dynastie, ze jejíž vlády se narodil.
foto: Manfred Heyde
Nejdéle žijící organismy: Arktika islandská (Arctica islandica)
Borovice dlouhověká (Pinus longaeva) - 5067 let. Roste v horách Kalifornie, Nevady a Utahu. Má schopnost odolávat extrémním přírodním podmínkám. Dožívá se nejvyššího známého věku ze všech neklonujících rostlin na světě. V nepříznivých podmínkách roste velmi pomalu, asi 15 cm za 40 let. Po dosažení maximální výšky strom přestane růst do výšky, ale kmen dále sílí do šířky. Nejstarší borovice Pinus longaeva dosáhla v roce 2017 stáří 5067 let. Její přesná poloha v horském pásmu White Mountains ve státě Kalifornie v USA je výzkumníky záměrně utajena.
foto: Dcrjsr, Wikipedia Commons
Nejdéle žijící organismy: Borovice dlouhověká (Pinus longaeva)
Křemitka hlubokomořská (Monorhaphis chuni) - 11 000 let. Tento druh mořské houby si vytváří dlouhý křemičitý výběžek - jehlici, sloužící pro ukotvení na mořském dně. Jehlice dosahuje délky až 3m. Během růstu se v její struktuře odráží i enviromentální změny mořského prostředí a klimatu. V této souvislosti byl studován velký exemplář Křemitky hlubokomořské vylovený z hloubky 1110 m v Jihočínském moří. Jeho stáří bylo určeno na 11000 let plus minus 3000 let.
foto: Michel Roux
Nejdéle žijící organismy: Křemitka hlubokomořská (Monorhaphis chuni) - 11 000 let
Kolonie klonů topolu osikového - "Pando" 80 000 let. Nejtěžší žijící organismus na světě dostal jméno Pando. Jedná se o rozsáhlou kolonii výmladků topolu osikovitého, které mají společný kořenový systém a jsou geneticky totožné. Roste v USA ve státě Utah. Celková hmotnost rostliny se odhaduje na 6000 tun, její stáří je odhadováno na 80 tisíc let. Výmladky čítají 40 000 kmenů, z nichž nejstarší mají 130 let. (zdroj: Wikipedie).
Jde o tzv. kolonii klonů, jako lidem rostou na hlavě vlasy, tak ze společného kořenového systému vyrůstají stromy, které jsou geneticky naprosto shodné. Klonální kolonie topolu osikového jsou na východě Severní Ameriky běžné, avšak Pando je zdaleka největší.

Další příklady takových organismů:
Václavka smrková - exemplář žijící v národním parku v Oregonu, USA zaujímá rozlohu 8.4 km2 a je 2 400 let starý. Roste a rozrůstá se hlavně pod zemí, kde se nachází většina organismu. Na povrchu na podzim vykvetou "medové houby".

King Clone - 11 700 let. věk jedné z kolonií klonů rostliny Larrea tridentata (Larea trojzubá) určil profesor Frank Vasek z Kalifornské University na 11700 let. Roste v Mohavské poušti, zaujímá tvar kruhu s průměrem 20 metrů a dostala jméno King Clone.

Neptunova tráva - 12 až 200 tisíc let. velká kolonie Neptunovi trávy (Posidonie mořské) byla objevena na dně Středozemního moře u ostrova Ibiza. Má v průměru 8 km a její stáří je odhadováno až na 200 000 let, což je spíše teoretická možnost, protože místo kde se nachází bylo někdy před 10 až 80 tisíci lety nad hladinou moře.
foto: U.S. Forest Service
Pando - 80 000 let
Bakterie Bacillus permians - 250 milionů let. V solném krystalu nalezeném v hloubce 600 metrů pod povrchem u města Carlsbad v Novém Mexiku (USA) byla objevena a v laboratoři oživla do té doby neznámá bakterie. Její stáří je odhadováno na 250 miliónů let. Bakterie dokáží přežít velmi dlouhou dobu díky schopnosti vytvářet odolné struktury nazývané spóry. Opakovaně se například podařilo oživit bakterie zalité 40 miliónů let v jantaru.
 
Nejdéle žijící organismy: Bakterie Bacillus permians - 250 milionů let
10. Nezmar rodu Hydra - nestárne. Nezmar je asi 10 mm velký sladkovodní polyp. Podle studie D. Martineze z kalifornské Pomona College jsou nezmaři rodu Hydra teoreticky nesmrtelní - po dobu 4 let nebyly pozorovány žádné známky stárnutí. U všech sledovaných jedinců však docházelo ke značnému poklesu schopnosti produkovat potomstvo, což by známkou stárnutí být mohlo. Novější výzkum biologickou nesmrtelnost těchto nezmarů potvrzuje, protože jejich kmenové buňky mají neomezenou schopnost se obnovovat. (V přírodě nezmaři mohou zmrznout během zimy, zemřít z důvodu nedostatku potravy nebo se stát kořístí ostatních živočichů apod.)
foto: Przemysław Malkowski
Nejdéle žijící organismy: Nezmar rodu Hydra - nestárne
10. Medúza Turritopsis dohrnii - může neomezeně kopírovat sama sebe. V průměru měří maximálně 4.5 mm. V období hladovění, je-li napadena, nemocná nebo stará, může přeměnit všechny své buňky do mladšího stádia. Promění se v cystu ve tvaru kapky, která se vyvine v kolonii polypů, což je vlastně první fáze života medúzy. Buňky se většinou při procesu kompletně přemění. Svalové buňky se mohou stát nervovými nebo dokonce spermatickými buňkami. Díky nepohlavnímu rozmnožování je výsledná kolonie schopná vyprodukovat stovky geneticky identických medúz, jež jsou kopiemi medůzy původní. I přes své unikátní schopnosti však v přírodě většina jedinců poslouží za potravu dalším mořským živočichům či podlehnou chorobám.
zdroj:Wikipedie

Podobné schopnosti má i Pohárovka vlnitá (Laodicea undulata) a Talířovka (Aurelia).
 
Nejdéle žijící organismy: Medúza Turritopsis dohrnii - může neomezeně kopírovat sama sebe.
 

© 2017       kontaktní e-mail: kontakt@nejnejnej.cz